Zde takové shrnutí do BC pod Everestem aneb co nevíte z smsek...


A jsme tady zpět. Není tomu ani rok, co jsem odlétal z Kathmandu – expedice Manaslu.
A opět expedice. A k mému pobavení i stejný hotel – Thamel.
Šéf hotelu poznává hlavně Mirču, posléze i mně. Letos opět velká parta. Sice „expedičníci“ jen dva – já a pan Jaroš, Radek. Ale je s námi 8 zábavných trekařů. Moje Mirča, Hanka Kocků s manželem – Čechinem, můj oblíbený sponzor Zdeněk Zunt (firma Progress sportswear) se svojí Olčou, Radek s Jitkou a Martin. A s námi i Čechynova kytara.


Zkompletovali jsme se v Miláně na letišti (kluci přistoupili z pracovní cesty), kde jsem možná už i vystřízlivěl po rozlučkové plzeňské párty s Jardou Svobodou (TRABAND) a Goldou s Démou (ZNOUZECTNOST), která skončila nad ránem – kluci díky.
V Kathmandu se nic zásadního nezměnilo, akorát nás čekalo opět velké přebalování. Rozdělit matroš na náš hlavní cíl Annapurnu a na klimat. „výlet“ na Lhotce do 7500 m, kam nás budou doprovázet všichni trekaři. Bylo to fakt na palici. Naštěstí zbylo i trochu času na pobrouzdání po KTM.
Bohužel bylo v Lukle (hazardní přistávací dráha) stále hnusné počasí, takže jsme se 2 dny nedostali do těch několika málo letadel, která odletěla. Takže jsme si nakonec museli připlatit za vrtulník. Ale dobrý zážitek. Vrtulník byl však opět pro mě a pro Radka problém, neboť se tam nevešli naše barely a opět jsme museli přebalovat (již po x-té) – takže jsme pak některá naše zavazadla honili ještě půl treku.


Naštěstí z Lukly již šlo vše jak po drátku. Sem tam se někomu z nás cestou nahoru udělalo mizerně. Sem tam někdo někde zůstal J. Sem tam jsme zapěli u kytáry. A dost často bylo vidět nádherný hory…Jedny z nejlepších pohledů byly z Tengboche:Lhotce, Everest, Ama Dablam,…
Ale to již vše přeci znáte z předchozích smssek či i Radkovo zpráv na webech. Postup směrem nahoru jsme popsali snad dostatečně. Takže já se teď budu věnovat jen drbům a dalším zajímavostem:)

  • cca 1.4. chytají Radka v KTM záda – ve spaní - směju se mu, že je starej
  • cca 14.4. chytají záda mě v BC pod Everestem – směje se mě
  • celou cestu do BC se snažíme mi mladí (já – již sice ne tolik mlaďounkéj – a Mirča) Radka utahat, ale ňák se to nedaří …nicméně se celou cestu a i v KTM o nás i „naše“ trekaře znamenitě stará a vyslouží si přezdívku „taťka Radek“
  • ve foťácích je spousta veselých fotek „holčičky a taťka“ – jen mě zaráží, proč se se mnou chce fotit jen Mirča a to se ještě musím vnutitJ
  • je docela prča pozorovat u všech přítomných takový posun ve vnímání „taťky“. Když prostě zjišťujeme, že i on je normální pohodovej chlapík, a ne pouze „osmitisícovkář“, který si umí udělat prdel sám ze sebe a taky unese srandu od ostatních (v čemž vynikali obzvláště Mirča a Hanka)

Tedˇ opět pár praktických postřehů:

  • trek k Everestu se za těch cca 17 let co jsem tu nebyl, pekelně změnil – všude lodžie, všude elektrika, všude draho, všude spousta „Zombie“ trekařů (někdy si říkám zda jsou schopni ujít aspoň 1h bez kolapsu) – ale zase na druhou stranu ty nádherný pohledy na „kopce“ okolo jsou tu stále (včera jsem se dozvěděl, že Mirča a spol. přešli do druhého údolí Gokya, kde je stále ještě větší pohoda a klid – zítra letí z Lukly do KTM)
  • další „významný“ zážitek je pro mě základní tábor pod Everestem – na další dovču poletím sem, na obrovský plac plný stanů v 5300 m – pohodlné bydlení, pravidelná strava, mohu se tvářit jako horolezec a při tom odtud „dělat byznys“. Ono je totiž i zde pokrytí mobil. sítí. To je nářez, že? Takže dokud se nepřesuneme na Annapurnu, můžete mi psát povzbuzující smsky i mimo sat. tel. na 00420604440823 J
  • v BC nikdo nikam nespěchá … všichni čekají na fixy a fixy budou úplně ready až se celý BC přesune do 2.VT do 6,5 – včetně kuchyní, záchodů, jídelních stanů, atd. – masakr, cirkus, hrůza … i když jsme již byl částečně od Radka připraven, stejně mě to dostalo. Když jsme poprvé s Mirčou BC procházeli (naše agentura je až na konci), tak nám to trvalo asi hodinu. Odhadem na začátku sezóny 500 stanů. Nářez. A to celé se přesune do vyšších táborů, kde jsme teď sice s Radkem byli naprosto sami, ale placi již byly zabrány.

A teď zpět k drbům:

  • od včera sem čisťounký J - po pro mě pekelném sestupu z 2.VT z 6,5 (kam mě Radek vyhnal při vynechání 1.VT v 6 tis.) jsem se musel navonět a vyprat. K tomu se váží 2 veselé historky:

1. ještě z treku. S velkou oblibou nosím spodní hadříky od f. Progress, které nesmrdí ani po …x dnech J Nicméně Zdeněk (majitel Progresu) asi nevěřil a obden se se svojí slečnou Olčou sprchoval. Pochybuje snad, že jejich funkční prádlo stále vonní či co?:-) Či nevěřila Olča?:-)
2. Radek vyrazil na expedici s 1 boxerkama J, fuj – tvrdí, že druhý má na Annapurně, doufám:)


Ledovec Khumbu:
Po gashebrumáckým ledovci další peklo na zemi. Nahoru do 2. výškového tábora to docela šlo (sice jsme dali 1100 m převýšení a mě tam bolela palice – Radka vůbec, to nechápu), ale dolů to byl v tom vedru pěknej vopruz. Ledovec Khumbu (se svými seraky a mosty přes bezedné trhliny) je docela zážitek. Obzvláště, když tam vidíte „horolezce“ na Everest, kteří se učí chodit v mačkách přes mostíky. Nicméně mě tam chytlo slunce a byl jsem pěkně vařenej.
No a teď v BC je zase pěkná kosa – v noci ve stanu tak -10. Bůh žehnej peří od Carinthie.


Loučení:
Opět po roce mě to dost vzalo. Jako loni nás Mirča doprovodila pod kopec a …no smutné.
Najednou jsem tu byl jen já a taťka, který mě sice utěšoval, slzičky utíral, ale moje milá to fakt není …to přeci chápete :)
Naštěstí se s ním člověk moc nenudí. Hned pozítří (zítra 2.VT) nás čeká pokus dostat se do 3.VT (7,5), kde bychom měli být o nejméně 7 až 10 dní dříve než kdokoliv z těch cca 1000 lidí, kteří se tam budou chtít mihnout). Takže tam přespat, bezpečně sestoupit, sbalit se a mazat do BC. Zde tak 1 den a rychle do Lukly, přeletět do KTM a pak rychle pod Annapurnu …ale to je všechno ještě tak daleko.
…jak jsme již poznal, je to takový poznávací zájezd po Nepálu:)


Z Nepálu zdraví Honza Tráva